Z historie a současnosti loutkářství v Lounech

SLD_0130Vše začalo v roce 1903, kdy se několik nadšenců v čele s Janem Treglerem rozhodlo sehrát na sokolských slavnostech představení “Posvícení v Hudlicích”. Hra měla velký ohlas a musela se ještě jednou opakovat. Tento úspěch jakoby vlil začínajícím loutkářům krev do žil. Skupina poté občasně vystupovala jako loutkářský odbor Sokola v malém sále místní Sokolovny, který však nebyl vždy volný a tak docházelo často ke stěhování, hrálo se různě po hostincích v celém lounském okolí. To vše s sebou neslo velké problémy s dopravou, sháněním prostor ke hraní, skladováním loutek a kulis atd. Proto se zrodila myšlenka postavit vlastní kulturní stánek. V roce 1909 byl založen samostatný Spolek loutkářů v Lounech se zásadní myšlenkou postavit vlastní loutkové divadlo. Stavba byla realizována za přispění sponzorů a velkého úsilí členů spolku hned po válce v roce 1920. Jedná se vlastně o nejstarší stálé loutkové divadlo v republice, snad i v Evropě. Náklady na stavbu byly vyšší a tak zůstal velký dluh, za který se zaručili někteří členové spolku svým majetkem. Dluh se umořoval postupně až do 40. let minulého století. K jeho umoření přispěl např. i Josef Skupa a to hraním bez honoráře.

Hrály se hry pro děti i dospělé. Za okupace bylo sehráno i množství her pro dospělé se snahou povzbudit diváky. Ve hře „Začarovaný les“ zazněla při skolení draka melodie národní hymny.

Po válce dochází ke generační výměně, tvorbě nových loutek, vlastních her. Divadlo se stává malým (nevyhovujícím) a tak v roce 1951 až 1952 je vybudována díky mladším členům spolku tzv. „Truc spolku“ přístavba, kde se nachází sociální zařízení, klubovna a kulisárna.

Padesátá léta byla rovněž poznamenána svojí dobou. Hrály se hry v budovatelském duchu. Spolek loutkářů v Lounech jako takový již neexistoval – byl zrušen. Lounští loutkáři hráli pod různými názvy a zřizovateli ( „Loutkářský odbor Jan TREGLER ZK ROH JEDNOTA Louny“, od roku 1953 ZK ROH EPL po vybudování Domu kultury pod DK ROH EPL) .

Nutno podotknout, že lounští loutkáři sklízeli úspěchy na loutkářských festivalech od 60. let do současnosti – příkladem je několikerá účast na národní přehlídce v Chrudimi a dále účast a ocenění dětského souboru v Kaplicích.

V sedmdesátých letech proběhla další generální oprava divadla.

V roce 1991 byl opětovně založen „Spolek loutkářů v Lounech“, s registrací u MV ČR jakožto nezisková organizace (občanské sdružení), který funguje dodnes.

Dnes hrajeme převážně pro dětské diváky, pořádáme hudební večery ve stylu country – folk, občas i divadelní představení pro dospělé. Ročně se v divadle uskuteční cca 30 akcí a to v období sezóny říjen – duben (resp. květen). Hostujeme na přehlídkách (Cvikov, Olomouc, Čelákovice, Liberec, Jablonec, Jaroměř atd.) na dětských dnech a jiných akcích (Postoloprty, Rakovník, Tuchořice, Výškov)

V roce 1998-1999 proběhla opět rekonstrukce Loutkového divadla financovaná Městem Louny (statické zajištění budovy, oprava střechy a fasády).

V roce 2004 proběhla rekonstrukce jeviště díky příspěvku „Nadace Duhová energie“.

Finance:      Město Louny – financuje provoz budovy, poskytuje příspěvky na kulturní pořady a přehlídky

Granty Ministerstva kultury ČR na přehlídky

Granty jiných organizací

Sponzorské dary, reklamy

Vstupné, honoráře

Chtěli bychom tímto poděkovat všem, kteří jakýmkoli způsobem přispívají k naší činnosti.

Výstavy ke 20, 90 a 100 letům spolku, poslední dvě v prostorách muzea.

 

První “kamenné” loutkové divadlo v republice stojí v Lounech

SLD_0140Vlastní prostory byly pro lounské loutkáře snem už v prvních deseti letech, kdy hráli po hospodských sálech. Jenomže přišla světová válka. Záměr postavit vlastní divadlo ožil hned po ní. Už 8.října 1919 předkládá předseda a zakladatel spolku Jan Tregler Okresní politické správě v Lounech plány stavby loutkového divadla, které vypracoval lounský stavitel Hugo Katz. Pozemek “blíže starých jatek” poskytlo spolku město a komise “ohlédací” pak shledala projekt vhodným. Zkoumala ho ze stránky bezpečnostní a zdravotní – vytápět se mělo velkými kamny, nutná byla ventilace ve střeše, dostatek prostoru na sedadla i místa  k stání, ke dvěma vchodům ještě dva nouzové východy, záchody a pissoir. Už 23. října byly plány schváleny čtyřstránkovým protokolem – počínaje pozemkem a materiálem (škvárový beton a ohnivzdorná krytina střechy). Dál se uvádí velikost dveří, oken, vestibulu, také velikost záchodů (115 x 90 cm) i pissoiru (175 x 115). Ty mají být přímo osvětleny a splašky mají téci do městské kanalizace, která poblíž ústí do řeky Ohře. Následuje stejně podrobný popis vzdálenosti hlediště od jeviště, upevnění a rozměrů sedadel (70 cm šíře a 62 cm hloubka), velikosti suterénu a jeho spojení s jevištěm. Protokol doporučuje elektrické osvětlení, vypínání z jednoho místa, náhradní osvětlení pro případ výpadku proudu, povinnost osvětlení vestibulu po dobu, kdy jsou přítomni diváci, a podrobně se zabývá označením únikových východů. Mimochodem – za žádosti zaplatil spolek kolky v ceně 2 Kč, za protokol 4 prvorepublikových korun. Povolení ke stavbě je datováno 28. lednem 1920 a na jaře se začalo se stavbou. Byla dokončena za několik měsíců. Už 31. srpna žádá spolek loutkářů o kolaudaci stavby. Ta proběhla 25. září, všechny podmínky byly splněny a divadlo mělo před sebou první sezónu. I když výnos sbírky na jeho postavení nestačil, i když se spolek zadlužil na dvě dlouhá desetiletí, účelná a svérázná budova prvního loutkového divadla u nás plnila své poslání především představeními pro děti. Pořádaly a pořádají se v ní i rozmanité pořady pro dospělé. Za víc než 90 let prošlo divadélko, které k Lounům neodmyslitelně patří několika opravami. Tak díky nadšeným loutkářům stále žije a vítá své malé i velké diváky.